Informační materiál o místech, kterými procházela (nebo skoro procházela) Padesátka 2003

Město Žleby
Stručná historie
  První zmínka o Žlebech je z roku 1052 při ustanovování hranic čáslavského hejtmanství. Městečko vzniklo jako podhradí hradu založeného Jindřichem z Lichtemburka roku 1256. Roku 1356 byly Žleby povýšeny Karlem IV. na královské město a byl jim přidělen znak. V roce 1370 dala Anežka vybudovat špitál a roku 1372 byl založen cisterciácký klášter. Za husitských válek město i klášter vypáleno a pobořeno (1421-dobito Pražany, 1427-dobito husity-pobořen hrad). Před rokem 1450 za Jiřího z Dubé postaven znovu. V roce 1540 založen kostel (renesanční) a fara. Roku 1697 (10.8.) povolil Pán z Keisersteinu volbu primasa a konšelů, též udělil městu znak a pečeť. Roku 1773 získali Žleby Auerspergové pocházející z Kraňska ve Slovinsku. Město nebylo hrazeno (nemuselo být má řeku) mělo jen dvě brány, které byly zbořeny roku 1881. V roce 1908 zažily Žleby velkou povodeň, řeka Doubrava stoupla o 7 metrů nad normál (v létě 1997 "jen" o 3 metry). Městečko v klidu (až na malé výjimky) přežilo obě světové války. Ve Žlebech se nachází obora obnovená v polovině století z původní srnčí obůrky, která se pyšní 150 kusy bílé jelení zvěře (pocházející ze Žehušic). Mimochodem název Žleby vznikl od slova žlaby tj. koryta nebo údolí a Žleby skutečně leží v dosti pokrouceném a žlabovitém údolí řeky Doubravy.

Povodeň 1908
  Den 23. května 1908 byl pro Žleby dnem hrůzy a nářku. Dopoledne ještě byl překrásný den, ale ke druhé hodině odpoledne přihrnula se tmavá, zlověstná mračna, pokryla celou oblohu, blesky se křížily a hrom nepřestával rachotit; zanedlouho spustil se liják, jak to při průtrži mračen bývá, a kroupy začaly se sypati. Že však padaly s velkým lijákem, nenadělaly velké škody, za to voda způsobila ohromnou zkázu jak na polích tak i na domech a zahradách. Velká voda se sice očekávala, že ale tak rychle a v takovém množství Žleby zaplaví, nikdo neočekával. Po 6. hodině odp. počala voda přes břehy se vylévati a v 8 hod. sahala o 2 m výše než největší známá povodeň roku 1897, totiž 7 m nad normál. Než se lidé nadáli, byli rychlým stoupáním vody překvapeni, nemohli na zachránění majetku pomýšleti a hleděli aspoň holý život zachrániti. Ve mlýně "na obci" odnesla voda celou pilu, stroje, zásoby obilí a mouky zničila, v ovocné zahradě všechny stromy polámala a pryč odplavila. Voda tak rychle celý mlýn zatopila, že pí. mlynářová s dětmi na půdě spásu hledati musela, kde kolik hodin v největší úzkosti a strachu prodlela, než se hasičům podařilo ji a děti zachrániti. V parku žlutý most, dubovou a břazovou lávku zničila a odnesla. Také most u továrny a most u nádraží, oba důkladně stavěny, strhala a až do Vrdů odplavila, železniční most tak pošramotla, že delší dobu místní dráha jezditi nemohla. V parku byt a prádelna zahradníka zatopeny až po střechu, zdě v parku a zahrad povaleny, stromy vyvráceny a polámány, ploty odneseny a vše blátem, bahnem a rozmanitými trosky z budov, kládamy, prkny a jiným dřívím zaneseny. Veliké štěstí při tom neštěstí bylo, že se katastrofa stala ve dne, a že jak voda rychle stoupala, zase tak rychle opadávala. Přijít taková povodeň v noci, bylo by mnoho osob zahynulo. Voda si přece jednu oběť vyžádala, v knížecí hospodě "na hrázi" utopila se v chlévě jedna žena. Nemůže se mlčením pominouti, jak se sbor hasičů při této hrozné povodni vyznamenal. Členové s nasazením života a zdraví po krk ve vodě se brodili, a kde mohli dobytek, peřiny, šatstvo a nábytek zachraňovali. Škoda by o mnoho větší bývala, kdyby nebylo tak velké obětavosti.
(doslovný přepis z knihy "Paměti z dějin města Žleb" od Josefa Kratochvíla)

Žleby dnes
  Žleby mají dnes asi 1266 obyvatel. Spadají pod ně blízké vesnice: Zehuby, Kamenné Mosty, Markovice. Žleby mají zhruba 500 domů. Obecní úřad (zastupitelstvo, zvolené ve volbách roku 1998) , pošta a knihovna jsou na náměstí. Na konci Žlebů směrem na Seč je pekárna Na Špici, kde pečou výborné pečivo, hned naproti je hostinec Šumava. Na náměstí je hostinec U Kosů ,vedle něj Zámecká vinárana a naproti papírnicví. Mezi náměstím a parkovištěm U Hráze je cukrárna a kavárna. Ve čtvrti zvané Sibiř (od benzínové pumpy směrem na Čáslav) je hostinec a samoobsluha Obora. U nádraží je hostinec U Stehlíků (zvaný též U Pepka Námořníka). Doprava: do Žlebů vede silnice od Čáslavi, Horek, Zehub, Seče (Ronova) a Vinař. Silinice se přes Žleby hodně kroutí serpentýnami a z jednoho konce na druhý jsou to tři kilometry. Na čtyřech místech staví autobus (hlavně z Čáslavi). Ve Žlebech staví osobní vlak (trať Čáslav-Třemošnice) a to na nádraží a na zastávce. Pro turisty doporučuji vystoupit na nádraží. Žleby mají cestu i pro vodáky. Po Doubravě mohou připlout od Ronova nebo Vrdů. Pro značkomily - u nádraží začíná červená značka pokračující zámek - Ronov n.D. - Žlebské Chvalovice - Krkaňka - Lichnice - Třemošnice - Kaňkovy hory - Sečská přehrada - Klokočov - Horní Bradlo (prales).

<< zpět na začátek <<

Jakékoliv rady, připomínky či návrhy na spolupráci posílejte na adresu organizacni.vybor@seznam.cz
© Organizační výbor